V neděli začal Pašijový týden zvaný i Svatý týden, kdy si věřící připomínají hlavně ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Jak se říká jednotlivým dnům a jaké tradice jsou s nimi spojeny?
Včera na Květnou neděli začal Svatý týden, který potrvá do 31. března. Následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, období vrcholí velikonočním třídením Triduum sacrum, které představuje vrchol celého křesťanského liturgického roku. Začíná na Zelený čtvrtek večer následuje v Velký pátek, Bílou sobotu a končí Božím hodem velikonočním. Věřící si připomínají zradu Jidáše, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Je to ale také období oslavující příchod jara a je i plný pohanských tradic.
Květná neděle
Začátkem Pašijového týdne je Květná neděle a vzpomínka na vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Lidé ho vítali máváním palmovými ratolestmi. Někde se proto světí palmové ratolesti, u nás to jsou větvičky kočiček, lísky a dalších stromů a keřů, může se jednat i o jarní květiny. Ty mají chránit lidi i domovy.
Při bohoslužbách se předčítá pašije (latinské Passio = utrpení), tedy zprávy o umučení Ježíše Krista, proto se této neděli říká i Pašijová neděle.
Modré pondělí
V kostelech se vyvěšuje modré a fialové sukno a nemělo se pracovat. Jenže Modré pondělí (někdy i Žluté) je také hlavně symbolem velkého jarního úklidu. Studentům a učitelům začínaly prázdniny neboli vakace. Traduje se, že „modré“ může souviset i s německým slovem „blau“, tedy modrý, ale také podnapilý, neschopný práce.
Šedivé úterý
Pondělí ani úterý není obzvlášť významným dnem křesťanství. Šedivé úterý je dnem, kterým pokračuje úklid. Práce představovaly hlavně vymetání pavučin.
Škaredá středa
Škaredá, Sazometná, Smetná či Černá středa představuje pro křesťany první významný den Pašijového týdne, protože je připomínkou Jidášovy zrady. Doma se hlavně vymetaly saze, proto názvy Sazometná, Smetná, případně Černá. Dokončoval se velký jarní úklid a ve středu mělo být vše hotovo. A proč Škaredá? Tento den se nikdo neměl škaredit, aby se náhodou nepodobal zrádnému Jidášovi. Ovšem mračení není hezké nikdy.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Poslední večeři Páně, kdy se naposledy rozezněly kostelní zvony a odletěly do Říma. Ve vesnicích zvuk zvonů nahrazovalo hlasité klapání a řehtání dřevěných řehtaček a dalších dřevěných věcí, jako jsou klapačky a hrkačky. Chlapci s nimi třikrát obcházeli vesnici v čele se zvoleným generálem a jeho zástupcem (zvaným půlpán). Poprvé už v neuvěřitelné tři hodiny ráno. Pak ještě v poledne a večer. Věřilo se, že hluk odhání zlé síly. Zvyk je doložen už ze středověku.
S ohledem na Poslední večeři, kdy Kristus umyl nohy učedníkům, se od středověku se v církvi prováděl stejný obřad. na upomínku Poslední večeře, kdy Kristus umyl nohy svým učedníkům, prováděl stejný obřad.
A proč Zelený čtvrtek? Ten je spojen s jídlem a se zdravím. Na Zelený čtvrtek předkové jedli zelená jídla, jako jsou kopřivy, špenát, zelí a různé jarní rostlinky. Kromě toho ráno jedli kynuté jidáše potřené medem, aby byli zdraví. Zelené roucho si také bere kněz k bohoslužbě.
A co bychom v tento den neměli dělat? Neměli bychom si půjčovat peníze a neměli bychom se hádat. Peníze se pak k nám dostanou a bez hádek se obejdeme dokonce po celý rok. Naopak se sel len a hrách, který pak měl dobře růst.
Velký pátek
V křesťanství je Velký pátek významným dnem. Dnem smutku a držel se přísný půst. Ježíš byl ukřižován a křesťané si smrt připomínali vážně, s rozjímáním a pouze slovem bez zvuků. Nezpívaly se žalmy, nehrály varhany, ani nezvonily zvony. Říkalo se mu i Tichý pátek, protože byl skutečně nejtišším dnem v roce.
Velký pátek je spojen se spoustou pověr a pověstí. Ta nejznámější vypráví o tom, že na Velký pátek se otevírají poklady, i hora Blaník s ukrytými rytíři. Tradovalo se, že nejenže je voda v potoce je léčivá, ale že se v pramenech mění na víno. Nesmělo se prát prádlo. Nejen ženy, ale ani muži. O Velkém pátku má voda duchovní očistné poslání. Prádlo jako bychom máčeli v Kristově krvi. Proto se nesmí prát ani bělit prádlo.
Sedláci nesměli orat a kopat na poli. Jinde ale naopak čistili stáje a chlévy a hnůj vyváželi na pole, mělo pak být ještě úrodnější. Pověry byly spojeny s obavami z moci čarodejnic. Nesmělo se třeba nic půjčovat z domácnosti.
Bílá sobota
Posledním dnem postního období je Bílá sobota. Křesťané oplakávali Ježíše Krista a připravovalo se Ježíšovo zmrtvýchvstání. Významným obřadem bylo svěcení ohně jako symbolu Kristova vzkříšení. O Bílé sobotě se křtili dospělí lidé.
Doma se bílilo, ale hospodyně také připravovaly obřadní pokrmy na Boží hod velikonoční. Chlapci a muži pletli pomlázky a děvčata zdobila kraslice.
Boží hod velikonoční
Hlavním svátkem je ovšem Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Podle evangelií totiž za svítání ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých. V kostelech probíhají slavnostní mše, včetně zpěvu Aleluja, který se nesměl zpívat po celou postní dobu. Při dopoledních bohoslužbách si lidé nechávali posvětit velikonoční pokrmy, hlavně mazanec, beránka, ale také chléb vejce a víno. Papež pronáší tradiční požehnání Urbi et Orbi z balkonu svatopetrské baziliky.
Velikonoční neděle byla spojena s radostí, lidé chodili po návštěvách a hodovali. Každá návštěva dostala něco z posvěceného jídla. Svěcený pokrm také dávali po kouskách na pole, do sadu, i do studně, aby byla zaručena hojnost obilí, ovoce i vody. Tímto dnem končí Pašijový týden. Po něm následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.
Kdy je Pašijový týden
Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, stejně tak i Pašijový týden. A kdy nás příště čeká?
| ROK | OD | DO |
|---|---|---|
| 2025 | 13. dubna | 20. dubna |
| 2026 | 29. března | 5. dubna |
| 2027 | 21. března | 28. března |
| 2028 | 9. dubna | 16. dubna |
| 2029 | 25. března | 1. dubna |
| 2030 | 14. dubna | 21. dubna |
Zdroje:
Alena Vondrušková, Český lidový a církevní rok, MOBA, 2015
Český rok od jara do zimy, Milada Motlová, Fortuna Libri,
Monika Kindlová, Martina Boledovičová, Tradinář, 2019
