Při výběru stavebního materiálu pro nový dům je pro mnoho lidí rozhodujícím kritériem cena. Existují však i další podstatná hlediska, která by budoucí obyvatelé měli vzít v úvahu. Například to, že vybraný stavební materiál má významný vliv na vnitřní klima budovy: jak moc se dům od slunce zahřívá, jaká je uvnitř vlhkost a jaké látky ze stěn unikají do vzduchu.
Při současném způsobu života tráví dospělí i děti ve vnitřních prostorách asi devadesát procent svého času. „Vnitřní prostředí významně ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika. Vyplývá to především z kombinace vnitřních zdrojů a pronikání škodlivin z vnějšího prostředí. Zásadní význam mají i mikroklimatické faktory prostředí jako teplota, vlhkost a nevyhovující úroveň větrání,“ uvedl vedoucí oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík.
Špatné vnitřní klima v budovách může vést k řadě zdravotních komplikací. „Můžeme se setkat s pocity pálení očí, bolestmi hlavy či poruchami spánku a také může špatné vnitřní klima přispívat i k propuknutí alergie, astmatu či ekzému, zejména u malých dětí,“ sdělila dětská lékařka Milada Dražanová. Základním preventivním opatřením je časté větrání a odstranění starších textilií z interiéru.
Volba mezi dřevem a zděnou stavbou
Pro vnitřní klima je rozhodující prvotní volba stavebního materiálu. Na trhu existují různé možnosti, například je možné postavit si rodinný i ze slámy či z hliněných drnů, ale většina stavebníků nyní vybírá mezi zděnou a dřevěnou stavbou. U dřevostaveb je nejvýraznější výhodou rychlost výstavby. Tesaři dovezou už připravené díly na parcelu a za několik dnů či týdnů je hrubá stavba hotová. Lehká konstrukce stavby však s sebou nese i nevýhody v podobě vyšší hlučnosti a nižšího teplotního komfortu.
Dřevostavby rychle reagují na okolní teplotu. V létě se uvnitř rychle ohřívají a v zimě zase rychle vychladnou. S tím jsou spojené náklady na vytápění a ochlazování domu, které stavbu z dlouhodobého pohledu prodražují. V potaz je potřeba brát právě i zdravotní hledisko. Dřevo je sice přírodní materiál, ale aby se prodloužila jeho trvanlivost, ošetřuje se chemickými nátěry s obsahem terpentýnu. Ty se z desek pomalu uvolňují do okolního prostředí.
Pórobeton reguluje vlhkost a zajistí vyrovnané klima
Naopak moderní materiály pro zděné stavby vynikají tepelně-izolačními vlastnostmi a pomáhají zajistit vyrovnané mikroklima s příznivou vlhkostí vzduchu v interiéru. Jedním z příkladů je pórobeton Ytong, který se skládá pouze ze základních přírodních látek, po dostavění se z něj neuvolňují žádné chemikálie do ovzduší.
„Vyrábí se ze směsi křemičitého písku, vápna a vody a patří tak mezi nejčistší a hygienicky nejpříznivější stavební materiály. Ytong dosahuje toho nejvyššího standardu sám o sobě – díky samotné povaze materiálu, který obsahuje miliony uzavřených vzduchových pórů. Právě tyto drobné póry zajišťují výborné tepelněizolační vlastnosti, napomáhají k regulaci vlhkosti a nedochází v nich ke kondenzaci vodních par,“ vysvětlil Michal Vavřínek ze společnosti Xella. Pro zajištění zdravého vnitřního prostředí a trvanlivosti konstrukcí jsou vedle tepelně technických vlastností neméně důležité také tepelně vlhkostní poměry v konstrukci. Difúzní vlastnosti hmoty Ytong umožňují bezproblémové vyrovnání vlhkosti vnitřního a vnějšího prostředí.
Přírodní složení se stoletou tradicí
Výrobce Ytongu si zakládá na tom, že po celou téměř stoletou historii používá stále stejné přírodní složení. Proces výroby pórobetonu nezatěžuje životní prostředí, protože při něm nevznikají žádné škodlivé chemické látky, které by mohly uniknout do ovzduší, půdy nebo spodních vod. Druhotné suroviny z výroby se recyklují a znovu využívají ve výrobním oběhu. Ekologickou zodpovědnost společnosti dokazuje několik respektovaných certifikátů jako je Environmentální prohlášení o produktu (EPD) a LCA a je základem k certifikaci budov dle LEED a BREAM. Tyto certifikáty jsou mezinárodní zárukou šetrného přístupu k životnímu prostředí, udržitelnosti i ekologické nezávadnosti materiálu.
Zdroj: TZ
